Otto Wichterle
Narodil se v říjnu 1913 v Prostějově, do rodiny, která vlastnila továrnu na zemědělské stroje. Po maturitě studoval chemii na Fakultě chemicko-technologického inženýrství v Praze a studium zakončil roku 1936 doktorátem. Po uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 byl zaměstnán ve výzkumném ústavu Baťových závodů, kde se spolu s výzkumnou skupinou zabýval polyamidy.
Zjednodušeně řečeno jsou polyamidy jsou vlákna tvořená z makromolekul. Rozlišujeme polyamid typu 6, což je např. nám známý český silon a polyamid typu 66, např. nylon. Dnes mají tyto látky široké využití – uvedu výrobu dámských punčochů, sportovního oblečení, chirurgických nití, lan, sítí aj.
I když už byl na pokraji objevu, výzkum nedokončil. A to aby zabránil nacistům zmocnit se objevu – výroba pod názvem Silon tak začala až deset let později.
Roku 1945 se vrátil do výzkumného ústavu a přednášel anorganickou a organickou chemii. 1949 se stal profesorem a vedoucím oddělení technologie plastických materiálů, které sám založil.
Počátky jeho největšího vynálezu datujeme na rok 1952, kdy při náhodném rozhovoru se spolucestujícím který četl článek o chirurgické náhradě oka, dostal nápad na sestrojení čočky z hydrofilního (má schopnost vázat vodu nebo se v ní rozpouštět) polymeru.
U polymeru se jedná o látku, která se skládá z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem ve velkém počtu.
Tak vznikl roku 1957 první prototyp kontaktní čočky, který sám sestrojil a vyzkoušel. Zatím byl ale povrch drsný a čočky v oku pálily.
O rok později byl vyloučen z fakulty, protože nebyl členem KSČ a tak byl výzkum kontaktních čoček v ústavu oficiálně ukončen. Sice se již brzy stal ředitelem Ústavu makromolekulární chemie, dřívější Laboratoře vysokomolekulárních látek, ale i tam nesměl provádět další výzkum kontaktních čoček, který proto přesunul do své domácí laboratoře kde mu mimo jiné pomáhala jeho žena Linda.
V roce 1961 přišel pokrok ve výrobě kontaktních čoček, kdy Wichterle pomocí primitivních pomůcek jako stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola realizoval metodu odstředivého lití. Čočky tak nejenom byly kvalitnější, ale umožnilo to i produkci v menších sériích. Počátkem roku 1962 tak počet vyrobených čoček byl kolem 5 tisíc.
K roku 1968 byl kvůli rozsáhlé protirežimní politice, mimo jiné připojil svůj podpis pod petici 2000 slov, zbaven místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie a nadále již figuroval jenom jako řadový vědec. Na tomto postu setrval až do roku 1990, kdy byl zvolen prezidentem ČSAV. Na jeho počest je pojmenován asteroid Wichterle.
Na jeho kontě je přes 150 vynálezů a patentů. Český vynálezce, chemik a zakladatel makromolekulární chemie umírá 18.srpna 1998.
Žádné komentáře:
Okomentovat