Testy

Pondělí - Matematika, Angličtina
Úterý - Fyzika
Středa - Zeměpis
Čtvrtek - --
Pátek - Test z Informatiky na označení

_______________
Nezapomeňte na:

Herbáře
Celoroční test z chemie

Veselé Velikonoce

 Vám přeje publikační tým blogu  Tom&Michl

Archivy článků studentů do MF DNES z Moravskoslezského kraje

1.Kolo -  Měl by stát v Česku radar? Kam patříme ve světě?

-Má stát na českém území radar americké protiraketové obrany?
-Co je důležité vědět, než si na to utvoříme názor?
-Vadí vám přítomnost cizích vojsk na našem území?
-Mají se čeští vojáci účastnit zahraničních bojových či mírových misí?
-Patříme na Západ, na Východ, nebo kamsi doprostřed?
-Mají být Češi součástí boje proti terorismu?

____________________________________________________________________

2.Kolo - Máme druhým pomáhat zemřít na jejich žádost?

• Měla by se v Česku legalizovat eutanazie?
• Je odpojení nemocného od přístrojů méně závažné než podání smrtící látky?
• Poskytli byste eutanazii svým blízkým, kdyby vás o to žádali?
• Dokáže trpící člověk rozhodovat o svém životě odpovědně?
• Může být za žádostí o usmrcení pocit opuštění a odmítnutí ze strany společnosti?
• Jak by se měla společnost chovat ke starým a nemocným lidem?
• Uměli byste srovnat interrupci, eutanazii a trest smrti?



____________________________________________________________________

3.Kolo - Politická elita aneb kdo nás zastupuje?

-Kdo nás vlastně zastupuje?
-Jak by měla vypadat hlava státu? Kdo by měl být příštím prezidentem?
-Co vám vadí na českých politicích?
-Měla by se veřejnost zajímat o rodinný život a soukromí politiků?
-Je mimomanželský vztah u politika větším morálním selháním než u běžného občana?
-Jak vnímáte českou politickou kulturu ve srovnání se stavem ve vyspělých demokraciích?
-Mohou být vůbec v demokracii politici elitou, nebo budou vždy jen odrážet průměr svých voličů?
-Chtěli byste žít v monarchii?

Volba správné volby

Dnes se zaměřím na volbu prezidenta, protože je to téma, které se objevuje minimálně každých 5 let v závislosti na sebejistotě našich hlavních parlamentních stran. Toto téma bývá veřejností často přetřásáno a každý z nás má na tuto věc fundované stanovisko. Jak je to ale doopravdy? Je to velice důležitá volba, ve které záleží na každém hlase. Připadá mi velice zvláštní, že přímá volba prezidenta byla součástí mnoha programů politických stran, ale stále ještě zavedena není. Je to totiž téma, na které veřejnost „slyší“, proto ji měly v programu politické strany, které volby většinou vyhrály. Již při minulé volbě prezidenta se říkalo, že je to poslední volba prezidenta, při které hlasuje pouze Parlament České republiky. Říkalo se téměř s jistotou, že ta příští volba bude přímá. Stále ale není… Strany, které přímou volbu preferovaly, o ní teď nechtějí ani slyšet. Proč? Možná si myslí, že když má jako vítězná strana převahu v parlamentu, chtějí, aby byl zvolen prezident takový, jakého chce právě ona sama.

Má ale smysl mít přímou volbu? Bojím se, že lidé, kteří se o to nezajímají, by mohli zvolit někoho, kdo se na funkci prezidenta nehodí a prezidenta by nevolili podle zkušeností, znalostí a programu, ale například pouze podle osobní sympatie, nebo vzhledu. Vše má své výhody a své nevýhody. Když volí prezidenta parlament, opozice podporuje kandidáta své strany a jde jim o to, aby měl budoucí prezident podobné cíle jako právě ta strana, která jej volí. A strana bude volit svého kandidáta i přesto, že má jiný kandidát lepší zkušenosti, nebo znalosti. Tento způsob volby prezidenta tedy také umožňuje zvolení někoho, kdo se pro prezidentský úřad nehodí, ale má za sebou silnou PR kampaň.

Jestliže by byla zavedena přímá volba, prezident bude mít větší a silnější mandát, který by byl tak silný, že by ho mohl parlament či senát jen obtížně zpochybnit. Dále by mu mohly být ústavou, skrze parlament a Senát posíleny pravomoci. Protože by byl prezident zvolen občany, znamenalo by to, že voliči podporují prezidentovy cíle a ten by si mohl rozhodovat samostatněji, a ne podle programu politické strany, která ho navrhla.

To mě přivádí na myšlenku o monarchii. Jestliže volba prezidenta není vyhovující, je tady možnost návratu monarchie. To by samozřejmě přivedlo spoustu problémů a sporů o tom, jaký rod by měl právo, kralovat České republice. I přesto, že jsou na to systémy, jak určovat rod, který by měl nárok na trůn Českého království, trvalo by příliš dlouho, než by se tyto záležitosti vyřešily. Kdyby se konečně vyřešily, musela by se upravit ústava, upravit státní znak, nebo vlajka. Zavést monarchii není tak jednoduché. Je mnoho věcí, které by se musely změnit. Podoba peněz, mapy, musely by se přejmenovávat instituce Odpadl by problém prezidentských voleb, protože v monarchii se trůn dědí. Samotné dědění trůnu mi přijde také velmi nespravedlivé. Není tam více kandidátů, jde jenom o to, narodit se v královské rodině a ve správném pořadí. Může se stát, že se v královské rodině narodí někdo, kdo nebude mít vůbec vztah k řízení a reprezentaci země. Může se stát, že ve vládnutí nebude někdo dobrý, a co s tím potom? Politik se dá sesadit, nebo odvolat, bohužel, člen královské rodiny ne. S tím by mohly být problémy. U nás by zajisté šlo o konstituční monarchii, kdy se královská rodina zúčastňuje ceremoniálů, má určité funkce v krizových situacích státu a plní určitou tradici. Jenomže u nás právě ty tradice chybí. Česká republika je založená na systému parlamentních stran s prezidentem v čele.

Tomáš Kabát
1.A
EDUCAnet - Soukromé gymnázium Ostrava, s.r.o.

Výzva o konzumaci hudby

Bude to asi smutná mluva týkající se hudby a její " konzumace ".

Je mi smutno.
Je mi smutno z toho, jak média a hudební vydavatelství kazí vkus a pohled na hudbu mladým lidem kvůli jejich finančním ziskům.
Je mi smutno z toho jak se ti mladí lidé nechají jimi manipulovat a diktovat si co se jim musí líbit.
ANO, slyšíte dobře MUSÍ líbit.

Dnešní mladá generace je totiž už jen vychovávána televizí a rádiem a její hudební vkus už je tak pokřiven v samém zárodku.
Oni za to ani nemůžou, protože se to do nich cpe ze všech stran a oni si nemohou ani vlastně vybrat.
Prostě, tady to máš a tohle je pro tebe to pravé a to nejlepší !
Budu tu mluvit k těm 50% procentům takto "postižených lidí".
Dalších 20% připadá na TY odvážné se svým názorem a zbylých 30% patří muzikantům a těm, co opravdu hudbě rozumějí.

Tak tedy, Jak se to vlastně dělá ?
Jednoduše!
Příklad :
Chlapík pracující pro gramofonovou firmu prozkoumá hudební trh.
Řekne si aha !! Tady chybí něco jako dva 10letí kluci co umí zpívat a ještě jsou oba slepí !
Sežene dva (možná) slepé kluky, nechá pro ně složit od svých lidí nějaký paskvil.
Je totiž jedno co to je za hrůzu protože o muziku tu vůbec nejde.
Nechá je to nazpívat nebo namluvit, protože dnes je studiová technika tak na výši že to opravdu stačí jen namluvit.
Ještě v horším případě to za ně odzpívá někdo jiný.
No a hurá !! Zamoří se tímhle balastem všechny rádia a televize.

Rádia a televize to samozřejmě rádi odvysílají třeba 100x za den, protože světe div se!!
Dostávají za to peníze !!
Dnes to není tak že radia nakupují hudbu aby jí mohli pouštět ale naopak.
Jde o to, že si to cédéčko nebo lístek na koncert pak koupí mnohem více lidí!
Takhle to jde půl roku než se prodej sníží.
´
Chlápek zkusí ještě něco vytřískat vypuštěním nějaké fámy o těch chudáčcích slepých chlapcích a pak je zahodí.
A jedeme nanovo! Prozkoumá znovu hudební trh a zjistí, že na něm není ještě zpívající žába !
Zadá grafickému studiu výrobu žáby a dál už víte.

Jde jim jen o to, prodat NĚČEHO co nejvíc, nejde o hudbu protože kvalitní muzika
se prodává hůře, ne-li špatně, jednoduše proto, že tam neúčinkují cvičené opice nacpané do skafandrů !
A jednotlivci té cílové skupiny posluchačů si řeknou, hele, už máš ty slepý kluky ? to je paráda viď ?
Nebo : viděl jsi tu zpívající žábu ? To je hustý !!
A to stačí na to, aby sis to šel koupit, sehnat atd… protože vždyť to přeci poslouchají všichni!!
A řekneš si - Já jsem asi nákej divnej že to ještě nemám a nic o tom nevím.

Teď vás ale všechny prosím, snažně vás prosím
sedněte si na 5 minut, zavřete oči a opravdu se pozorně zamyslete v absolutním tichu nad tím, jestli se vám to, co posloucháte nebo to, o čem říkáte že je dobré, jestli se vám to OPRAVDU líbí.
Zamyslete se jestli vůbec rozumíte textům, jací a jak (jestli vůbec) v té skladbě hrají muzikanti.
Rozpoznávejte jejich výkony. Soustřeďte se na harmonii a melodii. Je-li tam vůbec nějaká.
Položte si otázku. Jsem už zkažený? Umím ještě rozeznat kvalitu hudby od útoku na psychiku a mojí peněženku ?

Mnozí z vás si teď myslí, ten člověk, který tohle psal spadl asi z marsu nebo co, co nám to tady vykládá vždyť nejlepší je stejně DJ něco.
Vás takových je mi upřímně líto a myslím to opravdu jako soucit, protože o něco podstatného přicházíte.

Pořád mluvím k těm 50% postižených a pořád mluvím a HUDBĚ !
Přál bych si, aby jste si uvědomili rozdíl mezi HUDBOU a "hudbou".
Naučte se rozeznat její KVALITU.
Vyřaďte prosím vás z vašeho playlistu všechny dříve zmiňované extrémy (zpívající žáby, slepé chlapce, různé Verony,
dj kteří mrví svými rímejky opravdu dobré kousky a vyřaďte všechny podobné zhovadilosti.

Hudba je o emocích.
Při poslechu muziky se vám musí postavit chlupy na rukách a musíte cítit mražení po těle.
Měli by jste si z ní něco odnést.
Neměli by jste tu melodii nikdy zapomenout.
Měli by jste být po poslechu takové hudby vydechnout a říct, to byla taková pecka, že jsem se z toho málem po****.

Vím,a jsem rád že mě někteří chápou, a přesně ví co jsem měl v této výzvě na mysli.

Jackies

Jak se učit aneb trocha studentské psychologie

článkem přispěl Jan Karkoška

Upozornění: tento text je pouze orientační a značně zhuštěný, na Internetu a v knihách lze najít hodně dalších informací. Zdrojem byly především vlastní zkušenosti a matné vzpomínky na přednášky a skripta z psychologie.


Lidské myšlení je dodnes krajinou neprobádanou a navíc každý člověk je v tomto ohledu jiný, ale existují určité ověřené postupy zacházení s lidskou psýché, které fungují nebo alespoň částečně fungují u většiny lidí.

Krátkodobá paměť
Většina studentů určitě pozorovala, že na začátku zkouškového období, kdy se mozek probírá ze semestrálního zimního spánku, je velmi těžké udržet pozornost a přinutit mozek něco dělat, ale v průběhu zkouškového období se postupně tento důležitý orgán vycepuje k neuvěřitelným výkonům. Je to tím, že mozek, stejně jako jiné součásti člověka, je nutné procvičovat, aby co nejoptimálněji plnil svou funkci. Je tomu tak ze stejného důvodu, proč sportovec musí tvrdě trénovat své svaly, motoriku atd., aby na závodě podal co nejlepší výkon. Udává se, že již po 3 - 4 dnech "klidu" velmi znatelně klesá schopnost mozku pamatovat si a logicky usuzovat. Procvičování mozku údajně má velký vliv také na duševní zdraví a čilost v pokročilém věku, tedy člověk, který svůj mozek zaměstnává i ve stáří, má větší naději, že začne duševně stárnout mnohem později. Studenta by ovšem mělo zajímat především to, že pokud svůj mozek pravidelně důkladně zaměstnává, pak zvládá zkouškové období mnohem snadněji.

Mozek ke svému správnému fungování potřebuje také odpočinek (tento fakt většina lidí slyší velmi ráda). Proto by časový plán učení měl vypadat přibližně takto:
Učíme se po dobu 15 - 25 minut (podle složitosti učiva). V této fázi aktivního učení používáme především levou mozkovou hemisféru, která má v mozku na starost především logické myšlení a také paměť. Po uplynutí této doby prudce klesá koncentrace a mozek potřebuje přestávku. V této přestávce (alespoň 5 minut), tedy ve fázi odpočinku, se pokoušíme co nejvíce zapojovat pravou mozkovou hemisféru, kde sídlí především fantazie, tvořivost a vůbec všechny "nelogické" lidské vlastnosti. Můžeme poslouchat hudbu, zpívat, kreslit (čím nesmyslněji, tím lépe), tančit, protáhnout svaly, umýt nádobí, ... Důležité je, aby v této fázi odpočívala ta část naší osobnosti, která má na starosti učení, osvědčil se především aktivní odpočinek (zaměstnáváme se fyzicky). Po fázi odpočinku následuje opět fáze intenzivního učení, pak další fáze odpočinku, atd., a pokud člověk postupuje takto, dokáže se během dne (s přestávkami na jídlo a další biologické potřeby) naučit neuvěřitelné množství látky.

Někteří studenti se během krátké doby pokoušejí dohnat své dosavadní "flákání" a učí se ve dne v noci (případně jenom v noci, ve dne se přece dá dělat tolik příjemnějších věcí). Okrádají se o spánek a říkají si, že po zkouškách to doženou. Jenže unavený mozek nedokáže pracovat tak hekticky, jak by měl, potřebuje totiž pravidelnou regeneraci. K této regeneraci dochází během spánku, a to pouze v jeho určitých fázích (tzv. REM spánek, doba, kdy se nám také zdají sny). Jestliže spíme jen krátce, přerušovaně nebo pod vlivem všeobecně oblíbených prášků na spaní, pak k těmto fázím vůbec nebo téměř vůbec nedochází a my se probouzíme někdy dokonce unavenější než před spaním. Zvláště těsně před zkouškou mozek vyžaduje důkladný odpočinek.
Další věc, kterou mozek potřebuje, je výživa. Člověk intenzívně využívající svůj mozek by měl mít dostatečný přísun tekutin na bázi vody, živin, vitamínů, minerálů, některých stopových prvků a kyslíku.

Co se tekutin týče, doporučují se iontové a vitamínové nápoje, minerálky, stolní vody, džusy, bylinkové čaje (pozor, některé byliny mají "uklidňující" účinky, rovněž na marihuanu a podobné byliny raději zapomeňte), dobrý je také černý nebo zelený čaj (čaj, zvláště černý, obsahuje také kofein a další povzbuzující látky, zelený má oproti černému čaji tu výhodu, že tolik nezvyšuje krevní tlak). Káva není špatná, ale příliš zvyšuje krevní tlak, což může mít špatný vliv na koncentraci. Nejlepší je během dne tyto druhy nápojů střídat. Alkoholické nápoje se vyznačují velmi nízkým obsahem vody, proto z hlediska výživy mozku nemají význam, alkohol dokonce má na průběh učení velmi špatný vliv.

Proč je voda tak důležitá? Především proto, že urychluje regeneraci mozkových buněk, urychluje přísun živin do mozku, má zřejmě kladný vliv na chemické procesy probíhající v mozku při učení atd. Mozek se ve skutečnosti nedotýká lebeční kosti, ale je obklopen mozkomíšní tekutinou a ke svému okolí upevněn pružnými vazy. Jestliže hladina této tekutiny následkem dehydratace (nedostatku tekutin na bázi vody v organismu) poklesne, výkon mozku se zhorší (především schopnost koncentrace) a při delším trvání tohoto stavu dochází k duševní únavě, nežádoucím psychickým jevům až k úporným bolestem hlavy.

Potřebné živiny, vitamíny, minerály a stopové prvky lze získat samozřejmě chemicky polykáním různých tablet, ale levnější a zdravější zdroje jsou přímo v potravě. Není náhodou, že součástí různých studentských směsí bývají oříšky, ať už vlašské, lískové, kešu, para, kokosové (burské oříšky neboli podzemnice olejná ve skutečnosti nejsou ořechy, jediné, čím se jim celkem blíží, je obsah tuku). Oříšky totiž obsahují vysoké množství vitamínu B, který má velmi dobrý vliv zejména na funkci paměti. Jeho velkou výhodou je fakt, že tímto vitamínem se prakticky nelze předávkovat. Dalším důležitým vitamínem (mimo jiné i pro schopnost koncentrace) je vitamín C, který najdeme v ovoci a zelenině. Sušené ovoce také obsahuje vitamín C, ale ne již v takovém množství jako v čerstvém stavu. Ze stopových prvků můžeme vyzdvihnout například jód, fosfor, zinek a selen, dobrým zdrojem stopových prvků jsou například ryby. Důležité jsou samozřejmě i ostatní vitamíny a živiny, mozek se nedá ošidit o nic. Doporučuje se zobat také například slunečnicová nebo dýňová semínka, rozinky apod. Jediným nebezpečím je potom jisté narůstání hmotnosti tělesné schránky, což lze vyřešit aktivním odpočinkem v přestávkách mezi učením.
Kyslík potřebují všechny buňky lidského těla, a každý člověk tuto chemikálii poctivě dodává dýcháním, část kyslíku také získáváme přes kůži. Proto je vhodné při učení často větrat (pokud ovšem venku není ještě horší vzduch než v místnosti). Nedostatek kyslíku má negativní vliv zejména na koncentraci, a také mozkové buňky, stejně jako všechny ostatní buňky v těle, při omezení přísunu kyslíku rychleji stárnou a dříve umírají. Kuřáci prominou, ale teď musím napsat pár slov proti jejich zlozvyku. Zplodiny z kouře se dostávají do krve a "vraždí" červené krvinky (ve skutečnosti jde opět o chemickou reakci), jejichž úkolem je také distribuovat kyslík všude, kde je zapotřebí. Kuřáci prohlašují, že kouření jim umožňuje se lépe soustředit, ale ve skutečnosti jde o potlačování abstinenčního syndromu, který je pro schopnost koncentrace také nepříliš prospěšný.
Při práci s krátkodobou pamětí se projevuje několik faktorů:

1.  Faktor prvotního efektu: to, co slyšíme nebo čteme nejdřív, nám obvykle lépe utkví v paměti.
2.  Faktor konečného efektu: to, co slyšíme nebo čteme až ke konci, si dobře pamatujeme ("probuzení" na konci přednášky).
   
3.  Faktor asociace: to, co nám připomíná něco známého nebo co navazuje na již zapamatované, se snadněji naučíme.
   
4.  Faktor výjimečnosti: zvláštní a z normálu vybočující na sebe upozorňuje a snadněji se pamatuje.
   
5. Faktor koncentrace: jen tehdy, když se dokážeme na učení soustředit, dostaví se žádaný výsledek.
   
6. Faktor motivace: čím více si chceme zapamatovat, tím více si skutečně zapamatujeme.
   

Všechny tyto faktory se ve fázi aktivního učení pokoušíme co nejlépe využít:

•  na začátek fáze zařadíme to nejtěžší, nejnovější učivo, na konci toto učivo zopakujeme (faktor prvotního a konečného efektu),
  
•  látku se učíme tak, aby na sebe vzájemně navazovala (faktor asociace, už Komenský věděl, že máme postupovat od známého k neznámému),
  
•  v textu se pokoušíme vyzvednout klíčové pojmy (faktor výjimečnosti),
  
•  ve chvíli, kdy zjistíme, že se nedokážeme na učivo soustředit, ukončíme fázi aktivního učení a necháme mozek odpočinout (faktor koncentrace),
  
•  před samotným "šprtáním" si ujasníme, jak důležité je získat tyto nové vědomosti a znalosti (faktor motivace - tu zkoušku potřebujeme, budeme to v životě potřebovat, zajímá nás to, ...).
  

Protože každý člověk myslí a učí se jiným způsobem, měli bychom vědět, jestli máme více rozvinutou spíše "obrazovou" nebo "zvukovou" paměť. Podle toho volíme i způsob učení. Může nám vyhovovat spíše pročítání a prohlížení materiálů, někdo si lépe pamatuje, pokud si bokem dělá na papír poznámky, nebo si dokonce musí text číst nahlas, aby z něho něco pochytil. Doporučuje se nejdřív si text přečíst a získat celkový přehled o jeho struktuře, členění na části a obsahu těchto částí, potom se věnovat jednotlivým logickým částem a potom je opět spojit do celku. Pokud se jedná o učivo logicky členěné, lepších výsledků jak při používání, tak i pro délku doby, po kterou si je pamatujeme, dosáhneme, když se učíme této logické struktuře (proč tomu tak je, z čeho je to odvozeno, ...), než kdybychom se učili prostě nazpaměť.

Pro učení bychom měli mít vyhrazen prostor, kde jsme zvyklí se učit a kde není nic, co by nás rozptylovalo. Někdo pohodlně sedí a materiály má rozložené všude kolem sebe (na zemi je místa dost), jiný zase při učení musí chodit po místnosti (zde pravděpodobně hraje roli potřeba rytmu, který vybuzuje mozek k činnosti).

Dlouhodobá paměť

Ve chvíli, kdy získáváme nové informace (na přednášce, v materiálech, ...), si z nich okamžitě dokážeme zapamatovat asi 75 % (průměrně; záleží na typu informací a spoustě dalších faktorů). Během následujících 10 minut dochází k asociacím s již zapamatovanými a bezpečně uloženými informacemi a množství zapamatované informace se zvyšuje na 90-95 %. Po těchto 10 minutách začíná působit destruktivní faktor zvaný zapomínání a do 24 hodin klesne množství zapamatované informace na 3-4 %.

Co bychom měli dělat, aby k tak drastické ztrátě informací nedocházelo? Opakovat, opakovat, opakovat (nikoliv toto slovo, ale učivo). Jestliže učivo pravidelně opakujeme, potom se do 3 měsíců dostane do trvalé paměti a ze zkouškového období se stane procházka růžovou zahradou. U lidí, o kterých se říká, že mají absolutní paměť, proces opakování v mozku probíhá automaticky, podvědomě, my ostatní musíme s mozkem tvrdě pracovat.

Samotné opakování nemusí znamenat to, že bychom se několikrát týdně našprtali celou přednášku, obvykle stačí do 10 minut od konce přednášky si pomalu a důkladně pročíst zápisky nebo materiály, potom totéž provést do večera (např. četba na dobrou noc), a pak ještě několikrát týdně tak dlouho, dokud nedojdeme k závěru, že učivo máme již dostatečně osvojeno (trvá několik týdnů až několik měsíců). Velmi pomáhá také návaznost následujících přednášek, lze zde využít faktoru asociace.

Zapomínání nemusí být jen kvantitativní (množství zapamatované informace se snižuje), ale také kvalitativní. Dochází k tzv. schematizaci, kdy představy ztrácejí na přesnosti, narušení vazby mezi pojmy (ztráta asociace), narušení struktury vědomostí.

Co se vlastně v mozku děje, když si chceme něco zapamatovat?

Jak jistě ví každý absolvent střední školy, veškeré duševní děje probíhají v šedé kůře mozkové skládající se z mozkových buněk neboli neuronů. Tyto neurony jsou vzájemně propojeny do jakési dynamické sítě, vazby mezi nimi jsou různě silné. Zatímco u počítače v paměti striktně oddělujeme data a instrukce, v lidském mozku se jakýkoliv druh informace uloží stejným způsobem a to tak, že se zakóduje do struktury vazeb.

Učení se tedy projevuje zesilováním nebo navazováním vazeb mezi neurony. Jestliže zapamatovanou informaci nepoužíváme ani si ji neopakujeme, příslušné vazby slábnou a informace je zapomínána. Opakování znamená zesilování a tvoření nových vazeb (čím více cest k informaci vede, tím jednodušší a rychlejší je její vybavení), a také replikaci. Často používané informace jsou mnohonásobně replikovány v různých částech mozku.

Samotné ukládání a vybavování informace probíhá elektrochemicky. Vazba mezi dvěma neurony je při každém použití posílena, při nepoužívání se oslabuje. Při vybavování je informace hledána především pomocí silnějších vazeb, tedy, laicky řečeno, často používaná informace, ke které vedou silné vazby, se vybaví rychleji než informace nepoužívaná a neopakovaná.

Zdroj:webové stránky univerzity:Slezská univerzita
Filozoficko-přírodovědecká fakulta
Ústav informatiky

Za tento článek děkujeme Honzovi Karkoškovi

Dnes bylo opět zadáno další a poslední téma článku do projektu MF DNES

A je to zase tady!!!
Společnost Mafra a.s. zadala téma třetího a posledního kola, které zní: Politická elita aneb kdo nás zastupuje?

• Kdo nás vlastně zastupuje?
  

• Jak by měla vypadat hlava státu? Kdo by měl být příštím prezidentem?
  
• Co vám vadí na českých politicích?
  
• Měla by se veřejnost zajímat o rodinný život a soukromí politiků?
  
• Je mimomanželský vztah u politika větším morálním selháním než u běžného občana?
  
• Jak vnímáte českou politickou kulturu ve srovnání se stavem ve vyspělých demokraciích?
  
• Mohou být vůbec v demokracii politici elitou, nebo budou vždy jen odrážet průměr svých voličů?
  
• Chtěli byste žít v monarchii?
  

Práce odesílejte do 4.11.2007 

Hodně štěstí při psaní posledního článku.

Zadání

Projekt MF DNES

MF Dnes

IDNES.cz

Shrnutí úkolů

Je toho dost, takže jednou na kupě:

Na zítřek: Zeměpis

Na pondělí 29.10: Chemie - str.11 modrý bod
Matematika - Oprava opakovacího testu
PEK - Dú č.7 - fjdkslaůuri,pq
Nj - übung 3

Na úterý 30.10: Literatura - Nový Zákon - dopnit do zápisu, přečíst, naučit :)
Fyzika - DÚ - str. 39/cvičení 4,5
PEK - Dú - č. 8

Na středu 31.10: Bi - sexuální výchova, napište si na papírek téma, o kterém chcete mluvit
Bi - Test - Kořen, Stonek, List

Na čtvrtek 1.11: ČJ - práce s MF Dnes (nadpisy, rozhovor, politické vtipy, atd.)
Dějepis - Samostudium - Mezopotámie zápis č. 10, 11
HV - Dějiny hudby - zápis 1 - 5
ZSV - Zkouší (viz. email)

Jak správně organizovat svůj čas

       Všechny analýzy u nás i v zahraničí se shodují: mnozí pracovníci, a to nejen vedoucí, ale často i studenti středních a vysokýchškol jsou přetíženi, protože si nedovedou organizovat práci. Možná, že vám těchto několik návodů pomůže získat cenný čas…a ulevit vašim nervům.

       Organizujte dopodrobna využívání svého času. Ve většině případů vám bohatě postačí diář. Poznamenáte si tam pro každý den, a je-li třeba, pro každou denní hodinu, jména lidí, jimž máte zatelefonovat nebo je navštívit, jejich adresy, záležitosti, jež máte projednat, testy, domácí úkoly, nebo třeba učivo, které se musíte naučit. Mělo by tam být rovněž dostatek volného místa, kam byste si mohli zaznamenat důležitou událost dne: návštěvu, schůzi, očekávání nějakého výsledku, přípravu nějakého referátu atd. Ve sloupci rubrik „Telefonovat“, „Napsat“, „Naučit se“, „Vypracovat“ atd. uveďte přesně, ale stručně, co musíte během týdne podniknout. Jakmile jste úkol splnil, vymažte, co jste si poznamenal.

       Na konci dne převádějte systematicky na další den vše, co se vám nepodařilo splnit. Na konci týdne převeďte seznam naléhavých úkolů na pondělí dopoledne. Kromě jiného určete přesně denní dobu, kdy nemáte být rušen: je vyhrazena pro vaše choulostivé nebo naléhavé úkoly.

       Věnujte co největší péči své nervové rovnováze. Není snad nutno připomínat, že vaše strava má být střídmá, že se nemáte příliš často vzdávat svých osmi hodin spánku, že se máte přinutit ke každodenní procházce a ještě lépe – udělat několik dechových a uvolňovacích cviků.Rovněž je prospěšné dávat si pravidelně kontrolovat zrak a současně věnovat pozornost používaným svítidlům. V žádném případě nesmíte užívat uklidňující nebo povzbuzující prostředky.

       Přizpůsobte svůj pracovní rytmus těmto poznámkám a radám. A také nepodnikejte žádnou namáhavou a nepříjemnou práci před osmou hodinou. Naproti tomu využijte ranních hodin k osobním úvahám. Snažte se v průběhu dne – a několikrát, dovolí-li vám to vaše práce – uvolnit: myslete chvíli na svou oblíbenou zábavu, přečtěte si kousek z knihy, kterou jste odložil předešlý večer, nebo třeba jen popusťte uzdu své představivosti.

       Nerozčilujte se, jakmile narazíte na překážky. Vaší první reakcí musí být zkoumání daného problému ze všech stran a sepsání seznamu možných řešení, z nichž každé má jisté množství výhod a nevýhod. Za druhé musíte určit lhůtu, do kdy se máte rozhodnout. Nesmíte to dělat ani příliš pomalu, ani příliš rychle. Nezapomeňte, že správné rozhodnutí je téměř nezbytně nedokonalé, že však je vždy „pro danou chvíli to nejlepší možné“.

       Zdá-li se vám situace bezvýchodná, nerýsuje-li se vám žádné konkrétní řešení, nemyslete si, že jste – až na neodkladnou nutnost – povinen přijít okamžitě na nějaké zázračné řešení. Nechte to „uležet“, dopřejte si čas. Důvěřujte podzemní práci svého podvědomí. Málokdy se stane, že by vás nazítří při probuzení, za tři dny v tramvaji nebo v pondělí ve výtahu najednou napadlo to pravé řešení, na které jste čekal.

      Dělejte si poznámky, nenamáhejte si příliš paměť. Je málo pravděpodobné, že byste si mohl dovolit nepoznamenat si žádný úkol, žádný test, referát. Nebuďte na sebe příliš náročný; poznamenávejte si skoro všechno. Používejte telegrafického stylu, abyste vystihl podstatu nějakého učiva, knihy, výkladu. Třiďte si své poznámky a pořiďte si jejich seznam, brzy se bez nich nebudete moci obejít.

      Pokud jde o třídění, buďte neúprosný. Abyste měl stále na dosah všechno, co vám denně slouží, a aby všechno zbývající bylo bez výjimky po ruce, musíte minimálně jednou týdně roztřídit svou práci, dokumentaci, která vám byla postoupena, protokoly ukončených pokusů. Pravidelně – dejme tomu každý měsíc – udělejte „velký úklid“.
 
       Konečně i vy sám přijdete na tisíc a jeden způsob, jak si lépe organizovat práci, budete-li mít ustavičně na paměti tři klíčové myšlenky: jak získat čas, peníze, kvalitu? Objevíte-li nějakou novou „fintu“ nebo nějakou novou metodu, nebude vám nikdo mít za zlé, že jste si zjednodušili život… jestliže se ovšem vaše výsledky zlepší.

Upravil Tomáš Kabát
Originál z knihyAntonína Zázvorky:
"Breviář správného chlapce"

Měl by stát v Česku radar?

Měl by stát v Česku radar?

       Touto otázkou se občané České republiky zabývají už více než rok. Každý by měl mít určitý názor na tuto věc. Ať už je ovlivňován, či ne. Stále jsou ale v Česku lidé, kteří nejsou zcela rozhodnutí, anebo které toto téma absolutně nezajímá. Spousta lidí neví, jestli Česká republika radar vůbec potřebuje. „Přežili jsme bez něj doteď, nepotřebujeme ho. Není třeba zbytečně upoutávat pozornost na náš stát.“
       Američané tvrdí, že přestože bude radar sloužit USA, chránit před terorismem prý bude i nás. Někteří odborníci však vypočítali, že by žádná raketa nebyla schopna doletět z Asie až nad střední Evropu. Tady se nabízí otázka. Je radar vůbec určen pro boj s terorismem? Všichni víme, jak napjaté vztahy jsou mezi Ruskem a USA. Jiný odborník, který s radary přímo pracoval, je přesvědčen, že při plném provozu radaru v případě války, by záření vymýtilo život v okruhu dvaceti kilometrů. Tento člověk však pracoval s radary před třiceti lety, takže je pravděpodobné, že se tato technika hodně změnila k lepšímu. Toto nebezpečí však také nemůžeme úplně vyvrátit.
       To, že tady spekuluji, je obrovská chyba. Vláda by určitě měla lépe informovat veřejnost. MUDr. Jiří Maštálka potvrdil, že vláda o záměru USA, postavit v Čechách radar, věděla už v září 2002, kdy zvažovala účast v projektu Národní protiraketové obrany USA. Vláda o radaru mnohokrát jednala, bohužel tajně. Veřejnost byla o radaru oficiálně informována až 12.července 2006, tedy až čtyři roky po prvním jednání o radaru. I po více než roce však vláda nedala občanům dostatek informací. Měla by vydat nějakou neutrálně zaměřenou brožurku, která by informovala o kladech, záporech a důsledcích stavby radaru v Brdech. Existuje spousta materiálů, které nejsou neutrální, a po přečtení takovéto informační brožury může být čtenář ovlivněn názorem autora.

       Velice zvláštní je to, že vláda plánuje umístění radaru zrovna v Brdech. Lidé, kteří bydlí v okolí místa, kde by měl radar stát, jsou zásadně proti radaru. Ve vojenském újezdu Libavá by radar nikomu nevadil. Je to totiž prostor o obrovské rozloze, která je absolutně neobydlená. O tomto prostoru se také původně uvažovalo, ale nakonec ho zamítli. Proč? To taky nikdo neví.
Znepokojující je, že radar má sloužit výhradně pro USA. Neměli bychom Spojeným státům poskytovat své území pro činnost, ze které Česká republika nebude mít žádný užitek. Proč je tedy vláda pro radar, když jediný užitek z něj budou mít jen Spojené státy americké? Určitě by bylo lepší, kdyby radar mohla využívat Severoatlantická aliance nebo aspoň Česko pro obranu státu. Jsem si jistý, že by bylo mnohem více lidí, kterým by radar nevadil.
       Nyní tomu tak není. Většina lidí radar nechce, je tady však také veliký počet lidí, kteří nejsou zcela rozhodnutí. Lidi na toto téma hodně diskutují a nemají pevné stanovisko. Většina lidí je přesvědčena, že nemá dostatek informací. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se v této době konalo na toto téma referendum.
       Někdo si možná říká, že by bylo lepší, kdyby o tom nikdo nevěděl. Před rokem 1989 se tady děly mnohokrát nebezpečnější věci a nikoho nic neznepokojovalo, protože o tom nebyla veřejnost informována. Dnešní doba je jiná. Lidé by se měli naučit hledat si informace a sami si vytvářet své vlastní názory. Váš názor by měl vyplynout z informací, které máte a rozhodně byste se neměli nechat ovlivňovat různými články, které nejsou neutrálně zaměřeny, nebo osobami, které vás přesvědčují. Je pouze na vás, jaký názor na tuto věc budete mít.

Tomáš Kabát
1.A
EDUCAnet – Soukromé gymnázium Ostrava, s.r.o.

Bylo zadáno další téma článku do projektu MF DNES

A je to zase tady!!!
Společnost Mafra a.s. zadala téma Druhého kola, které zní: Máme druhým pomáhat zemřít na jejich žádost?

• Měla by se v Česku legalizovat eutanazie?
• Je odpojení nemocného od přístrojů méně závažné než podání smrtící látky?
• Poskytli byste eutanazii svým blízkým, kdyby vás o to žádali?
• Dokáže trpící člověk rozhodovat o svém životě odpovědně?
• Může být za žádostí o usmrcení pocit opuštění a odmítnutí ze strany společnosti?
• Jak by se měla společnost chovat ke starým a nemocným lidem?
• Uměli byste srovnat interrupci, eutanazii a trest smrti?


Článek pište do 22.10.2007

Hodně štěstí

Zadání

Projekt MF DNES

MF Dnes

IDNES.cz

Intoxikace vodou

Voda je jedna za základních stavebních jednotek lidského těla. Tělo nemůže bez vody vůbec existovat a tvoří přibližně 66% lidského těla. Málokdo ale ví, že nadměrným pitím si může člověk i uškodit. Při nadměrném pití vody se totiž v lidském těle snižuje hladina soli což způsobuje silné bolesti hlavy nevolnost a zvracení. Nadměrné pití tekutin se dále projevuje častým močením, poruchami mysli a dezorientací. "Smrtelné předávkování vodou" se stává osudným především návštěvníkům klubů, kteří jsou závislí na MDMA, extázi. Bohužel, občas se s podobným problémem setkají sportovci, nejvíce však běžci maratónu. Velice nebezpečné jsou například soutěže v popíjení různých tekutin. Problém se však nemusí vždy projevit hned po vypití tekutin, ale také až druhý den. Proto bychom neměli vypít více než 4 litry za 3 hodiny.
Je sice pravda, že bez vody není život, měli bychom si ale dávat pozor i na tu horní hranici a měli bychom brát na vědomí, že všeho moc škodí.

Tomáš Kabát

Na noteboocích bude Windows XP

Někomu to nevadí, někdo je rozčílen. Kvůli čemu? Kvůli operačnímu systému.

---

Mnoha lidem vadí nespolehlivost firmy Microsoft. Na adresu této firmy jsou vymýšleny vtipy, spoustu lidí na tuto společnost nadává. Zároveň ale spoustu lidí, kteří nadávají na Windows, ho používají. Proč?
Bohužel společnost Microsoft má velký vliv na mezinárodní softwarové scéně, a tak se stal z Windows monopol. Mnoho programů nelze spustit na jiném operačním systému. A právě to je důvod, proč lidé používají Windows a zároveň na ně nadávají, a právě to je důvod, proč bude na našem notebooku právě operační systém Windows XP.

Tomáš Kabát