Provoz blogu ukončen

26.10.07

Eutanazie – vysvobození, nebo znevážení života?

Eutanazie – vysvobození, nebo znevážení života?

       Diskuze o takových věcech, jako je eutanazie, je velice těžká. Já ani nevím, jestli jsem pro nebo proti. Můžu být proti a zrovna se stane to, že pro nějakého člověka, který mi bude blízký, bude eutanazie vysvobození. To je chvíle, kdy člověk změní názor. Můžu být ale také pro a zrovna se stane, že toho někdo zneužije a stane se z toho „legální vražda“. Spoustě lidem to může pomoci, protože člověk může být ušetřen bolestí, které člověk zažívá těsně před tím než zemře. Kdo nezažil ty strašlivé bolesti a kdo se nemůže vžít do situace umírajícího člověka, je většinou proti.

       Je třeba zamyslet se nad tímto tématem z pohledu člověka, který se dostal na úplné dno a chce svůj život ukončit. Možná si myslíte, že člověk, který se rozhodne ukončit svůj život je psychicky narušen a nemyslí to vážně. Slýcháme to v televizi, většina sebevražd se rozmluví a nedojde k nim. U takovýchto případu by eutanazie nebyla vhodná. Na druhou stranu by lidé, toužící ukončit svůj život, přestali skákat z mostů, budov, lehat si na koleje a svou sebevraždou by neohrožovali ostatní. Jak jsem již ale uvedl, byla by škoda, kdyby se člověk unáhleně rozhodl ukončit svůj život, takže by určitě bylo mnohem lepší, kdyby byla eutanazie povolena pouze u lidí, kteří jsou nakaženi nevyléčitelnou chorobou anebo dlouhodobě v bezvědomí.
Tady se přímo nabízí otázka, jak takové ukončení života provést? Pomocí chemie, pomocí jedů, anebo pouhým odpojením od přístrojů, zajišťujících základní životní funkce? U této poslední možnosti by to bylo zřejmě bolestivé, takže by bylo lepší podání velmi silné dávky sedativ, kdy by člověk usnul a už by se neprobudil. Jak jsem již uvedl, je veliké nebezpečí, že toho lidé zneužijí a použijí eutanazii jako nástroj k vraždě.



       Tuto věc je také třeba probrat i z etického hlediska. Všechna náboženství eutanazii odsuzují. Ať už islám, nebo křesťanství, každé náboženství bere život člověka jako dar, který mu dal Bůh.
Já zatím nejsem zcela rozhodnutý, zda jsem pro, nebo proti. Já mám mít svůj názor, ale o této věci nebudu rozhodovat a nechám to zcela na Parlamentu České republiky a prezidentovi, jak oni rozhodnou o této věci.


Tomáš Kabát
1.A
EDUCAnet - Soukromé gymnázium Ostrava, s.r.o.



1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Pěkná úvaha. Je to nelehké téma, vlastně jedno z nejtěžších vůbec. Odpověď je zřejmě čistě individuální pro každého člověka a závisí bohužel na tom, co se s člověkem stane po smrti, což právě nikdo neví nebo to nemůže ostatním lidem "ukázat". Netušíme, co je smrtelná nemoc - jestli trest, který třeba vytrpět, nebo náhodné zbytečné utrpení, které postrádá smyslu. Nevíme, jestli je to nějaké znamení k odchodu nebo naopak výzva k boji. Nevíme ani, co je život v absolutním slova smyslu. A v tomto nevědění se máme rozhodovat? Pěkně těžké. Osobně bych se asi snažil ještě při vědomí zvážit si dobro a užitek obou možností pro sebe a pro okolí. Pak je tu otázka, jestli mají třeba příbuzní právo vyžadovat po mně, abych tu s nimi dál neskutečně trpěl, jen abych jim citově neublížil tím, že odejdu vlastním rozhodnutí, atd. Jak říkám, drsné téma.